Železnobrodský sborník, ročník I., 1923 - 24

LADISLAV PEKL

ZALOŽENÍ „SOKOLA“ V ŽELEZNÉM BRODĚ

 

Po založení pražského „Sokola“ v r. 1862 ujala se některá města myšlenky sokolské hned, jak o ní z Prahy zpráva do nich zalétla. Mezi těmi probudilými městy je i Železný Brod. (Kromě Žel. Brodu jsou to města: Brno, Jaroměř, Jičín, Kolín, Kutná Hora, Nová Paka, Příbram a Turnov.) Přímo pohádkovitě v té době u nás znějící heslo „Rovnost, volnost, bratrství“, jež zakladatelé Sokolstva Ph. Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner snažili se ve skutek uvésti, nadchlo vlasteneckou mládež železnobrodskou k založení „Sokola“ v městě našem již r. 1862. První zprávu o založení pražského „Sokola“ přinesl do Brodu Josef Knop, který z příčin rodinných častěji do Prahy dojížděl. V hostinci „U českých poslanců“ (v nynějším notářství), kdež omladina železnobrodská se scházela, pronášeno bylo mínění, aby v Brodě „Sokol“ byl založen. Podnět k tomu dal studující práv Josef Commersi, který jako člen pražského „Sokola“ súčastnil se r. 1862 výletu na Kunětickou Horu a na zpáteční cestě zastavil se v Brodě v kroji sokolském, což vyvolalo u občanstva veliký rozruch, poněvadž zde ještě Sokola v kroji neviděli. Sokolský kroj Jos. Commersiho z r. 1862 darován byl jeho sestrou paní Antonií Kovaříkovou, vdovou po učiteli, jednotě a jest dnes jedním z důkazů, že „Sokol“ byl r. 1862 v Brodě založen.

Josef Commersi narodil se 28. září 1841 v Železném Brodě. Byl syn obchodníka, jehož děd pocházel ze šlechtické rodiny francouzské. Studoval na gymnasiu v Jičíně a z třídy páté přešel na akademické gymnasium pražské. Již tehdy upoutal na sebe svým vlasteneckým působením pozornost mezi vážnými buditeli národních snah našich a jsa později, kdy studiu práv se oddal, již velmi činný; zdárně prospíval naší věci národní: Tak prosadil v našem okrese při prvních volbách do zemského sněmu kandidaturu Dra F. L. Riegra, který jej uvedl v Praze do předních kruhů politických. Tehdá žil též v přátelství s prvními osobami, které na povznesení literatury české pracovaly, jako byl Neruda, Hálek a jiní. V té době pracoval mladistvý právník na politickém probuzení svého rodiště i okolí jeho pořádáním meetingů, přednášek, besed atd. Z této činnosti vytržen byl plamennými provoláními Barákovými ve prospěch utlačených bratří polských. Prchl v druhé polovici března r. 1863 tajně z domova a vrhl se do vřavy povstaleckého boje. Byl však po bitvě u Radzivilova zatčen a do žaláře dopraven. Když byl propuštěn, trávil delší čas doma v Žel. Brodě pod přísnou četnickou dohlídkou. Bylo mu. zakázáno konati studia právnická i jiná na universitě a tu rozhodl se r. 1864 jíti do semináře, kamž jedině přístup mu zamezen nebyl. Avšak ani odtud nezapomněl dopisy, jež posílal Jos. Pavlíčkovi, povzbuzovati své přátele v Brodě k práci národní. Samozřejmě, že při svém svobodomyslném smýšlení neměl později jako kněz obliby u svých představených, kteří mu za jeho národní a pokrokovou činnost mezi lidem život ztrpčovali nespravedlností, zvláště při žádostech za lepší místo, které vždy dostal žadatel mladší. Jeho smýšlení charakterisováno je nejlépe tím, že Havlíček byl jeho miláčkem. Napsal o něm řadu rozprav i básní. V Týnci Panenském, kde byl farářem, postavili mu osadníci na hřbitově pomník[*], který byl r. 1907 slavnostně odhalen za účasti místních národních spolků, jichž byl br. Jos. Commersi zakladatelem.

Jako právník budil br. Commersi u svých přátel v Želez. Brodě národní nadšení i politickými písněmi, jež tehdy v četných opisech kolovaly po Praze i venkově. 0 jeho lásce ke zpěvu svědčí, že byl již v době studií členem pražského „Hlaholu“. V Žel. Brodě zpívalo se nejvíce na sousedských besedách, které nejčastěji se konaly v domě Jos. Hudského na Zámostí, kdež říkalo se „U Dufků“.

Podnět k založení „Sokola“ v Železném Brodě dal Jos. Commersi o prázdninách r. 1862. Tehdy po pohřbu Filipa Brožka, c. k. asistenta při vojenském zásobovacím sboru, mládenci a studující železnobrodští sešli se v hostinci „na poště“ a usneseno založiti jednotu sokolskou dle vzoru pražského.

Brzy na to svolána byla „na poštu“ schůze poradní, ve které zásadně usneseno „Sokola“ založiti. O stanovy dopsáno zakladateli pražského „Sokola“ Jindřichovi Fügnerovi, (pověřeni tím byli br. Jos. Commersi a Jos. Pavlíček) který ochotně stanovy do Brodu poslal a svým přípisem je provázel. Bohužel dopis ten, který by cennou památku jednoty naší tvořiti mohl, se nezachoval. Svolána ustavující schůze, ve které za starostu zvolen br. Frant. Liška z Loužnice, za jeho náměstka br. Jos. Knop, za pokladníka br. Norbert Daníček a za hospodářského správce br. Frant. Kotrba. Mezi těmi, kteří se jednání o zaražení jednoty účastnili, jmenují se kromě br. Jos. Commersiho a shora uvedených činovníků bratři : Josef Ceé, Josef Bartoš ze Splzova, Josef Schaefer, Josef Hlubůček, Jan Poslt, Antonín Žídek, Jan Matura, Josef Pavlíček. Mezi těmi, kteří na počátku za členy přistoupili a spolkového života se účastnili, uvádějí se kromě předešlých bratří : Augustýn Rezler, Frant Bouček, (diurnista, zemřel jako c. k. listovní v Berouně), Jan Sochor, notářský kancelista (zemřel r. 1866 v Mladé Boleslavi), Jan Žídek, Josef Jína, (diurnista), Frant. Halama, asistent berního úřadu; Jan Rezler, Jos. Tůma, Antonín Šefr, Antonín Herbe, Frant. Fišer, Antonín Bredler. Prvními cvičiteli byli : Jos. Commersi, Jos. Pavlíček a Jan Sochor. Dle písemného prohlášení (zaslaného r. 1912 ČOS v Praze) br. Frant. Kotrby a Ant. Žídka, kteří byli přítomni v ustavující valné hromadě r. 1862, byla první rok jednota bez úředního povolení. Teprve v roce 1863 zaslal starosta Jos. Knop, jenž byl zvolen po br. Liškovi, stanovy k okresnímu úřadu. Zápis o ustavující schůzi z r. 1862, jakož i další do r. 1870 shořely při požáru domu jednatele br. Ant. Bredlera, při čemž všecky spisy z prvních let trvání jednoty vzaly za své.

 

 


[*] Pomník má nápis: Josef Commersi, kněz, vlastenec a lidumil

Poslední úpravy: duben, 2005              milan.cmelik@atlas.cz