Železnobrodský sborník, ročník I., 1923 - 24

 

JOS. LHOTA

SLAVNOST ROZCHODNICE V ZÁSADĚ

 

V druhé polovici minulého století cestovali mnozí lidé ze Zásady v cizině za podomním obchodem. (Markové cestovali nejvíce po Italii, Pallové po Holandsku, Loumové a Kodejšové po Německu, Tomšové po alpských zemích a po Francii, Vedralové po Rusku, Hnídkové po Španělsku a v Egyptě a tak každý rod jinam. - Jinovesští přezdívali našim „Moškvani", protože mnozí od nás cestovali po Rusku. ­Samota „Špánsko" je zkratka jména Španělsko a pojmenována za­kladatelem Jos. Hnídkem v upomínku jeho cest po jmenované zemi. - Ve zdejší krajině bylo pořekadlo: „Konec světa nebude, dokud nebudou v Zásadě všichni doma."

Do této doby spadl původ slavnosti Rozchodnice. Slyšte, jak ji naši staří slavívali:

Po vánocích scházela se celá obec na hospodskou slavnost, uspo­řádanou ku poctě a na rozloučenou podomním obchodníkům v cizině. Slavnost tu zvali již naši staří Rozchodnicí. Po besedě rozloučili se cestovatelé se sousedy a starosta napomenul odcházející, aby neza­pomínali ve světě své vlasti, obce své a svých drahých. Potom přál všem šťastného návratu.

Následujícího dne rozešli se obchodníci do světa a vraceli se s výdělkem teprve za několik měsíců. Mnohý pobyl doma sotva několik dní, aby nakoupil zdejších sklářských výrobků a opět odcestoval. Teprve o příštích vánocích byla zase celá obec pohromadě.

Slavnost Rozchodnice udržuje se ze zvyku v Zásadě dodnes, je však již více slavností jen příbuzenskou, neboť pozbyla úplně svého významu.


Bohatý i chudý, silný i slabý, vůbec každý člověk, nepracuje-li, jest ničemník. Proto má se každý vyučiti ruční práci. Jest to nutno proto, aby byl vyvrácen předsudek opovrhováni ruční prací. Pracujte ze zásady, nemusíte-li z nutnosti. Sestupte na úroveň řemeslníka, abyste stanuli nad svým zahálčivým stavem.

J. J. Rousseau.

 

Poslední úpravy: duben, 2005              milan.cmelik@atlas.cz