Železnobrodský sborník, ročník I., 1923 - 24

 

 

 

JAN HRDÝ

POSLEDNÍ MEDVĚD V HORNÍM POJIZEŘÍ.

 

V hustých hvozdech naší vlasti bývalo mnoho dravé zvěře; četné místní názvy a zvěsti jsou nám důkazem. Blíže pražského Podskalí stávala již r. 1199 „vlčí brána“ a souvěký letopisec vypravuje při r. 1276, že se objevilo velké množství vlků před oběma branami pražského hradu, tedy v místech potomních Hradčan i na Opyši[*]. R. 1679 byla veliká honba na vlky u Pardubic a za odstřelení vlka platívalo se v XVIII. stol. po 2 zl., za lišku po 1 zl. R. 1645 byl u Kolína chycen poslední bobr a r. 1629 ulovil hrabě Rudolf z Valdštejna u Tochomě v lesích rožďalovických medvěda, který vážil 280 liber[†]. Doposud málo známou zvěsť zapsal nám věrohodný písmák frydštejnský Jan Křt. Cejnar ve svých dějinách Hrubého Rohozce a Malé Skály, jichž rukopis v archivu hruborohozeckém se nalézá ; ten při vsi Albrechticích (Albrechtsdorf nad Tanvaldem) na str. 79-81 píše:

„K večeru dne 10. července 1732 šel albrechtický myslivec Václav Mešejda čekat na jelena; slunce již zapadlo, a v tom vyřítila se z houští medvědice, která dobře mířenou ranou zasažena, mrtva k zemi klesla. Mešejda pln radosti nad tak vzácnou kořistí zapomněl nabíti pušku znovu ; neměl ani času, neboť již s levé strany chvátal sem medvěd samec; v tomto nebezpečí vylezl myslivec na strom a bránil se sekerou, kterou na štěstí své měl za pasem ; podařilo se mu medvěda zraniti na tlapě a ten, řva bolestí, počal vyhrabovati kořeny, až konečně ztrátou krve zemdlel a - odešel. V tomže okamžiku ozvalo se nad hlavou lesníkovou mručení. Byla to dvě mládata na vršku stromu sedící. Mešejda seskočil, nabil pušku, a ježto již nastala noc, odebral se domů; druhý den časně z rána vrátil se sem s hajným Michalem Endlerem. Medvíďata přelezla zatím na jiný strom, asi 15 loket od včerejšího vzdálený; Mešejda jedno zastřelil a druhé samo slezlo dolů; hajný chytil je za krk a když jej medvídě při zápasu kouslo, zabil je sekerou. Starý medvěd se více neukázal.“

V. Mešejda stal se později nadlesním panství smržovského a zemřel ve stáří 79 let dne 13. května 1786 v Albrechticích čís. 22; jeho manželka Alžběta (dle pověsti prý z rodu Kittelova v Šumburce u Jablonce nad Nisou) byla pohřbena 19. ledna 1778. (Matriky smržovské III, 182, IV, 152 a článek můj v libereckých „Mitteilungen fúr Heimatkunde“ roč. XV, str. 72.)


[*] V. Vl. Tomek. Dějepis města Prahy I, 35, 164, 38. R. 1258 nařízeno zřizovati vlčí jámy. Rukopis J. Cejnara str. 82.

[†] F. J. Čečetka, Na středním Polabí str. 37.

Poslední úpravy: duben, 2005              milan.cmelik@atlas.cz