Železnobrodský sborník, ročník I., 1923 - 24

Bouře poddaného lidu na železnobrodsku a okolí.

 

Z kroniky sepsané ř. uč. J. Šimonem vypsal ř. uč. Jos. Hlaváček z Malé Skály.

 

Vedlo-li se poddanému lidu od zavedení patrimonálních soudů v Čechách pod šlechtou české krve zle, vedlo se mu po bitvě na Bílé Hoře, když šlechta česká zkázu vzala a cizí nahrazena byla, ještě hůře.

Noví majitelé panství uvalili na lid selský břemena a poplatky posud neslýchané a pronásledovali lid poddaný také proto, že byl protestantský. Ba pronásledování lidu toho bylo tak veliké, že se po­lovic obyvatelstva za hranice vystěhovala. Ti pak, kteří svou vlast opustiti nechtěli, způsobili sem tam v zemi vzbouření, jemuž r. 1626 celá krajina od Opočna až k Frydlantu jevištěm byla.

Druhé vzbouření r. 1680 následkem hrozných útisků od vrchnosti v Krkonoších vyvolané zasáhlo opět naše krajiny. Povstalci došli až k Turnovu, kdež se jim Turnované na odpor postavili.

Třetí vzbouření selské vzniklo r. 1775 na panství lomnickém v o­sadách Nedvězí, Stružinec, kdež sedláci, jako všude jinde, nový cí­sařský patent o robotě za podvržený od úředníkův míti se domnívajíce, se zdvihli a dne 24. března do Semil přitáhše, tam v zámku v kan­celáři všechna okna vytloukli, všecko vydrancovali a všecky písemnosti a knihy ven vyházeli a zničili. Podobně bylo od nich řáděno v pivovaře a u pekaře.

Druhého dne přibyli tam nespokojenci z Jilemnice a davše se znova do drancování zámku, pobrali tam přes 4000 zl. Na svátek zvěstování Panny Marie táhnouce do Vysokého, přinutili přívlacké jdoucí domů z kostela, aby s nimi šli do města, kdež opět hanebně řádili.

Odtud táhli k Semilům a po drancování obrátili se k Jesenému, kdež jim baronka Deymová, sličná paní, oblékši se vkusně, vyšla vstříc s prosbou, aby si všechno vzali, jen života jejího aby ušetřili.

Náčelník povstalců jistý Jíra Ševcův z Přívlak, slovy zkroušeně pronesenými dojat a sličností barončinou okouzlen přislíbil žádosti její velikomyslně vyhověti za hubičku, kterou také obdržel a s celým davem k Navarovu odtáhl.

V Navarově opět strašně hospodařili. Odtud u velikém zástupu táhli do Železného Brodu a vrazivše tam nejprve do fary, vydran­covali ji a duchovním všeliké úkory činili i bíti je se jali. Z fary šli do židovny a do příbytků zámožnějších měšťanů na podobný plen, purkmistra Assmanna, kantora Schlesingra a preceptora Grosa sebou násilně vodíce.

Ze Železného Brodu pustili se jedni v menším počtu přes Chlístov a Těpeře do Bzí na faru, kde roztloukli okna a v hostinském pokoji kamna, která později z roztlučených kusů opět postavena byla a na památku tu až do vyhoření fary 1868 stála.

Druzí táhli přímo k Malé Skále, kde ještě v čas před povstalci starou hraběnku Karolinu, ovdovělou Desfoursovou rozenou Lamottovou z Frintroppu, poddaný její Bárta z Mukařova ze zámku odnesl.

První útok učiněn byl na pivovar. Pivo bylo dílem vypito, dílem vypuštěno aneb v nádobách z Malé Skály dolů rozkouleno. Správce Konvička mimo vše týrání musil jako na pranýři všem výčitkám, posměchům a posuňkům na dřevěném oslu po celý čas seděti, co povstalci v zámku okna, kamna, stolice, stoly a jiné věci tloukli, záclony, svěsy a peřiny trhali, okny do zahrady je metajíce.

Úřednici jednu, nejspíš Konvičkovou, do naha svlékše do sudu kolomazového strčili a tak zmazanou peřím z roztrhané peřiny osy­pali a jako divoké zvíře mezi sebou honili.

Z Malé Skály táhli k Rohozci, k Hodkovicům a k Českému Dubu, kde jich již veliká síla pohromadě byla, neboť každý muž, kterého dopadli, s nimi jíti musil. Na zámcích brali, kde co bylo. I.musili vojskem rozehnáni býti.

Kdo se při zavedeném vyšetřování ke svému súčastnění na povstání nechtěl přiznati, byl bit. Kdo užíval nějaké zbraně, byl k doživotnímu vězení odsouzen.

Železnobrodský purkmistr Assman, tamní kantor Schlesinger a jeho preceptor Gros, kteří násilnou mocí se sedláky táhnouti museli, byli uvězněni v Mladé Boleslavi. Zde, když prokázali svou nevinu, dostali jakési prohlášení psané, kteréž pak všude po vesnicích čísti musili.

Poslední úpravy: duben, 2005              milan.cmelik@atlas.cz