Střevelná

malá osada na okraji Českého ráje a KrkonošStřevelná - domovská stránka                        

Základní údaje

    

Katastr měří 128,5 ha, z toho lesů 46 ha. S M. Horkou (92 ha) a Hrubou (138) 358,5 ha jako obec. Jirkov má 243 ha, Brod 343 ha. Lesů bylo méně. Přibyly zalesněním polí pod Pechánkovým kopcem. Hranice jsou většinou umělé, mezemi, jen na okrajích též potůčky. Tvar je protáhlý, u obce rozšířený, asi 3 km dlouhý. Začíná v Záskalí od skal mezi potůčkem Hrubohoreckým a Tisovkou ve výši 290 m n.m. vzhůru přes silnici k M. Horce na Vrcha Střevelská s Lošánovým kopcem 553 m, a dolů k potůčku Střevelskému klesá na 410 m. Z návse z betonové hasičské nádrže s 2 pumpami vytéká do Studýnek 1,6 km dlouhý potůček Tisovka a velkým spádem letí do Jizery z 527 m n.m. Na návsi bývaly staré lípy ještě mezi válkami, nyní je u č.9 lípa svobody z r. 1918. Rozhled z různých míst je překrásný. Je vidět Bezděz, Ještěd, Krkonoše, Tábor, Kozákov, Měděnec nad Spálovem (557 m), blíže pak lesnaté rokle okolo Proseče a Spálova, Suché skály nad Jizerou, okolní obce aj. 

    Na mapě katastrální z r. 1843 je vyznačeno rozdělení gruntů, statků základních. Pod ves jdou 3 a obecní (asi 1 ha luk od č.25 k č. 14, pod obecní cestou k Malé Horce je 4,74 ha lesů s Malinkovou skalou a místem "u Vojáčka", kde je prý pochován neznámý cizí voják, asi Němec, který sem r. 1866 přišel z Brodu a zemřel na choleru). Nad ves jdou též tři gruntovní lány s cestami od domů. Končí rovněž lesem. Místní jména polí jsou např.: v hlinišťatech (nad č.26), u borovýho, pod sv. Janem (mezi 2 lipami nad zatáčkou silnice, při staré cestě ke Brodu, pod kravínem je na kamenném podstavci asi 1 m vysokém křížek se soškou, nyní ukradenou), u cikánky (pod parc. č. 846 byla do stavby silnice k Jirkovu z Kamenice r. 1981 nad starou cestou hrobka kamení a kříž dřevěný u plané hrušky v křoví, kde prý kdysi byla zabita cikánka. Název je už r. 1787. Název na Táboře svědčí o tom, že tu občas cikáni tábořili.) Pod lomy a č.37 na Vrších se říká na zámeckým a u č. 25 v zámku (asi to patřilo k panskému dvoru). Na návsi (viz vyobrazení na titulní straně) je na podstavci z kamene od Fr. Prokopa ze Semil litinový kříž s Kristem, celkem asi 3 m vysoký, opravený r. 1851 a 1975. R. 1784 v Radčicích a Střevelné posvětil kamenné kříže farář z Brodu (dle kroniky farní). Vedle se nachází obecní studna 4,5 m hluboká s pumpou z r. 1911. Staré lípy zůstaly u č.2 (asi z r.1700 jako dům, vysoká 31 m a zachovalá), pod č.39 u cesty, stará asi 110 let a u č.23 (z r. 1787, ořezaná asi 30 m vysoká) a několik menších na návsi, u č.8 aj. To jsou památky.

Pohled na Střevelnou od jihozápadu po r. 1909 (č. 1 nové už je)

    Spojení s okolím umožnily silnice postavené r. 1907 od Brodu na Jirkov, r. 1908 odbočka na Jesenný a r. 1981 od Kamenice. Autobusy jezdí tudy z Brodu na Jablonec, ze Semil na Desnou, nádraží vlakové je v Brodě. Cesta z Brodu přes Hrubou Horku má asi 2,5 km do kopce, pokračuje na Jílové a Návarov, neb lesem do Bohňovsk a dle Kamenice Palackého stezkou do Návarova též. Osada je stavěná pohromadě a v kotlince před větry schovaná. V r. 1850 byla v Brodě zřízena pošta, r. 1928 byla ze Spálova zavedena elektrika, r.1983 nahrazeno 10 kV vedení novým. R. 1973 byl zaveden ze Souše vodovod (od Pechánkova kopce ke Brodu) a r. 1998 rozšířen telefon kabelem z Brodu. R. 1961 byl založen kolchoz s Jirkovem a r. 1962 i Hr. Horkou. R. 1964 postaven kravín, stodola a dílna. Tak se dvůr opět do vsi vrátil. Také 2 obytné domy z r. 1966 a 1980. Staré domky měly kamenný chlév, síň vyloženou placáky, tj. kameny z břidlice, roubenou dřevěnou světnici s pecí a nad ní na půdě komoru, nad chlévem seník. Seno se vykládalo dvířky ve vikýři, v lomenici, na půdu. Stodůlky byly roubené z trámů, měly na mlatě dřevěnou podlahu, po stranách 2 přístodolky a patro pro uložení slámy. Byly asi 6x7 m a 6 m vysoké. Některé domky byly už přestavěny, ale většina se zachovala starých. Jsou to č. 5 se stodůlkou, č.6 s roubenou stodolou vedle, č.7, 8, 10, 12 (z r.1721), 16, 18, 20, 23 se stodůlkou vedle, č. 25, 28, stodola u č.10. Novější jsou u č. 4, 26, 27, 31, 33, 36 (z r. 1902) a u kravína. Zbořeny byly u č. 3/28, 12/24, 15, 16, 18. Domy č. 3, 22 a 24 též. Vyhořely: r. 1880 č. 13, r. 1920 zas i s č. 21, 30.6.1900 č.1 se stodolou a č. 30, asi r. 1906 staré č. 26 (nyní zde č.1), asi r.1908 č.14 a 17 (to nebylo obnoveno), asi r. 1911 č.11, r. 1932 č. 27 a stodola č.8.

Poslední úpravy: červenec, 2012              milan.cmelik@atlas.cz