Střevelná

malá osada na okraji Českého ráje a KrkonošStřevelná - domovská stránka                        

    Vznik a správa osady

    Střevelná patřila jen pod dvě panství: Malou Skálu s Valdštejny a Wartemberky do r. 1618 (dle PK), od r. 1634 fr. Desfoursům na Hr. Rohozci i Semilech. Bítouchov se Spálovem i Střevelná s osadami byly r. 1615 prodány majitelům panství Semily aj., Smiřickým. V odhadu p. M. Skála r. 1627 už Střevelná není. Vznik osady je spjat s rodem Valdštýnů, kteří měli sídlo již před r. 1234 na hradě Valdštejně. R.1238 je znám Jaroslav z Hruštice (nad Turnovem) a r. 1250 asi byl založen klášter a město Turnov. Již r.1145 byl založen klášter v Hradišti nad Jiz., od kterého se šířila kolonizace podél Jizery do hor (tvrz v Podbozkově). Byl vypálen r. 1420 (v Turnově r. 1424) a r. 1436 od něj vsi dostal pán na Vranově. Od r. 1174 je znám rod Wartemberků, tj. pánů z Ralska (něm. název W.), r. 1179 hrad Bezděz. R. 1316 se píše o zámku Hr. Rohozci, 1363 o Frýdštejně a Návarově, r.1352 o kostelech v Brodě, Bzí, Držkově, Semilech, o Jesenném aj. V r. 1100 bylo ve státě asi 1 milion obyvatel a z Polabí se začali stěhovat do pohraničí, avšak osídlení bylo stále ještě řídké. Asi od r. 1350 bylo mezi Turnovem a Brodem u Jizery postaveno 5 hradů, které neměly zázemí, panství, a tak většina brzy zanikla. Rotštejn (Červená skála) a Zbiroh asi po stu létech, Frýdštejn (Mírový kámen) po 200 letech (1565) i se dvorem, Návarov po 300 r. (1644), nahrazen zámečkem, Vranov z r. 1424 byl ve skalách dřevěný (dnes Panteon) a r. 1456 nahrazen zámečkem Malá Skála a dvorem.

Pohled na Střevelnou od jihovýchodu r. 1902 (není silnice, č.1 ani stodola od č. 22)

    Jedna větev pánů z Valdštejna založila hrad Štěpanice u Jilemnice, pak pro děti přikupovala drobné tvrze a zvětšovala rodinné panství. Zdeněk Dlouhý z Valdštejna koupil Brod r. 1391 od pánů ze Železnice. Syn Heník je r. 1406 na Štěpanicích, vnuk Heník už r. 1424 na Vranově, kde si založil panství. Za něj vznikla asi kol r. 1450 i Střevelná, tj. panský dřevěný dvůr, který r. 1559 už není, vyhořel. Tvrze s dvory a kostely zde brzy zanikaly a byly sedlákům rozděleny, protože nevynášely - v Dlouhém, Chuchelně, Bítouchově, Zásadě, Vlastiboři aj. Valdštejnové pokračovali na Vranově r. 1456 Felixem (Šťastným), r.1501 Jindřichem, 1537 Karlem a ten r. 1538 vše prodal Janovi z Wartemberka (měl i Rohozec). Tehdy je část ves i část dvůr Strzewelná, kmetcí (selský), r. 1559 ves Strzewelina. Syn Adam z W. r. 1543 zdědil vše a od r. 1547-59 ztratil konfiskací od krále a musel znovu kupovat. V držbě Malé Skály se vystřídali r. 1565 Karel, 1611 Jindřich z W., kulhavec, r. 1615 Albrecht ze Smiřic, 1619-34 jeho příbuzný Albrecht z Valdštejna, kdy Střevelná přešla k panství Semily. 

    Ty lacino koupil Mikuláš Desfours, od r. 1628 na Rohozci. Syn Albrecht r. 1661, Ferdinand 1683, dc. Marie r. 1748. Vzala si ital. hraběte Frant. Carreta a byli na zámku v Semilech. Pak syn Ferdinand r. 1762, Josef 1783, Josef 1790, r. 1810 baron Jakub Weith z Volar. R.1824 fr. kníže Karel G. Rohan, r. 1837 Kamil Rohan a r. 1849 okres Semily místo panství, r. 1960 o. Jablonec. Do r. 1949 kraj Ml. Boleslav, pak Liberec. Rychta byla r. 1608 v Brodě, r. 1634 i 1651 ve Střevelné, r. 1687 v Radčicích, r. 1849-78 Hr. Horka, pak oddělen Jirkov a od něj po r. 1920 i Radčice. Střevelná od Hrubé a Malé Horky oddělena k Jirkovu r. 1960-80, pak vše ke Brodu zpět jako r. 1608. Farou (i pohřby), poštou, od r. 1962 i školou, patřila ke Brodu. Dřív školou k Jirkovu. Razítko obce - r. 1941

    

Jirkov a Radčice dle pověsti byly založeny r. 1391, což není sice doloženo, ale není asi daleko od pravdy. Brod letos slaví 500 let výročí města. R. 1608 mělo však 21 dřevěných, doškami krytých chaloupek a 6 stavení: kostel s farou, 2 mlýny, pila a hamr, tedy 27 budov. R.1501 tu mohlo být sotva 15 chaloupek a to stačilo na město. Mohlo být založeno nedlouho po Turnovu kol r. 1300, na pravém břehu Jizery, a patřilo pod M. Skálu a Hr. Rohozec. Sousední Jílové patřilo stále k Návarovu, ale Kamenice měnila pány častěji. Se Střevelnou měli společný začátek, asi do r. 1500, kdy přešla k Frýdštejnu a pak r. 1540-47, 1615-27 a 1824-48. Kamenice vznikla dle ústního podání nejstaršího rodu Václavů, před husitskou revolucí, kdy místo dostal Václav z Vranova za odměnu a byl tu uhlířem. R. 1461 je o ní i Bítouchovu první zmínka a r. 1526 v turnovské knize druhá. Z r. 1540 je seznam 10 sedláků. 

    Název Střevelná odvozuje L. Lukáš a po něm prof. Profous od asi 1 km dlouhého potůčku Střevelná, tekoucího z Dolánek do Kamenice, od rybek střevlí, avšak správnější je výklad J. Kvíčaly od dřevěného dvora. Lidově se říká Jílovej, Jesenej, v matrice Bzí píší Trzewelney, dvůr třevenej, Sřevelná. Je jediná v ČR.

Poslední úpravy: červenec, 2012              milan.cmelik@atlas.cz