Střevelná

malá osada na okraji Českého ráje a KrkonošStřevelná - domovská stránka                        

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo bylo vždy české. První jmenný seznam majitelů 6 domků je z r. 1608, další z r. 1651 je podrobnější. R. 1770 bylo očíslováno 13 domků. Již r. 1547 je prý uvedeno 7 domků. Počet obyvatel se vyvíjel takto: r. 1651 je uvedeno 8 rodin se 30 lidmi, bez dětí do 6 let a těch ukrytých (Jiří Sochor), tedy asi přes 50, celá rychta 175. R. 1677 jen 147, r. 1787 už 136 osob (žen 72) v 19 domech. R. 1830 je ve 27 domech 200 obyvatel, r. 1842 - 202, r. 1848 - 223, r. 1857 - 179, r. 1869 - 201, r.1880 - 212 (116 žen), r. 1890 - 212, r. 1900 - 194, r. 1910 - 188, r. 1921 - 158, r. 1930 - 140, r. 1938 - 124, r. 1950 - 72, r. 1961 - 69, r. 1970 - 48, r. 1980 - 64, r. 1990 - 56, r. 2001 též 56 osob. Na epidemie zemřelo dost lidí. R.1856 od 23.7. do 10.10. to bylo 11 lidí na úplavici, většinou dětí. Cholera i tyfus se šířily vodou z obecní studně nabíranou špinavými vědry. R. 1921 byla přesně polovina žen - 79, dle náboženství 26 evangelíků, 16 čsl. husitů, 100 bez vyznání a jen 16 zůstalo u katolíků. Za Rakouska byli skoro všichni katolíci. V první válce zahynuli 3 vojáci a r. 1990 na Hr. Horce byl jim odhalen pomník. Doma zemřeli 2 - Josef Pěnička č. 27 na zranění a Fr. Švitorka č. 2. Ruští legionáři byli 3 - Fr. Šourek č.30, Ferd. Hánek č.18 a R. Matura z Kamenice v č.19. Padli: Jaroslav Jakoubě č.23, Ant. Jirák č.25 a Vít Kvíčala č.10. V druhé válce zemřel na TBC 11.7.1942 Jan Hádek z č. 6, ve 23 letech, po návratu z Německa. Na práci byl nasazen i Josef Sochor z č. 3, ale vrátil se. Václav Bieman z Chuchelny, řezník a povozník v č. 1, byl za šmelinu do Sudet popraven. Na Podk. Rusi se zastřelil svobodný úředník Boh. Pěnička, r. 1920 na Slovensku ženatý učitel Josef Kvíčala, r. 1921 v Praze zahynul npr. letec F. Hánek, legionář.

Pohled na Střevelnou od jihozápadu po roce 1928 (už je el. vedení)

Nejdelšího věku se dožili např.: Anna Hloušková č. 12, 2.1.1792 (96 r.), Fr.Šourek č. 15 r. 1856 (93 r.), Anna Kopalová, r.Vítová č. 12 (1873-1970, mimo ves), její dcera Emílie, vd. Donátová (1898-1989), Emílie Kopalová, r. Matěchová č.13 (1905-92) Adolf Hádek č.6 z. 21.3.1937 (87 let), Marie Sochorová z č.7, vd. Radová v Brodě, švadlena (1867-1962) aj. Tato Marie byla od útlého mládí sirotkem a vychována dědečkem Josefem Sochorem (1805-85) z č.6. Ten měl zde krámek s galanterií vozil koňmi břidlici z lomů do Brodu, hospodařil i podnikal (koupil v Brodě poštu aj.). Byl nejvýznačnějším z rodu v osadě, i starostou. O Marii píše učitel v Jirkově, Krušina, v povídce Láska Petra Mařase. Významným rodákem byl i Jáchym Mrklas z č.7 (1863 -11.3.1932 v Brodě), pokrývač, sklář. podnikatel a zakladatel šroubárny v Brodě r. 1908. Dělal točené šrouby, od r. 1923 lisované. Němci měli na to monopol a tak mu dělali potíže. R. 1938 měl 80 zaměstnanců, mnohé ze Střevelné. Syn Bohumil pokračoval ve výrobě. Přes dvě století tu žily rody Vrsků, Lubasů, (r. 1620 do č.13 z Kamenice), Maturů, přes 150 let Bradáčové, Fričkové. Přes 400 let nepřetržitě Sochorové (r. 1999 z. Božena Čmelíková, r. Sochorová), tedy nejdéle. Po přeslici žijí zde s jinými jmény. Dosud tu Sochorové vlastní nemovitosti (5 osob). Největšího stáří jsou Josef Doležal z Vlastiboře v č.3 a Božena Hánková z Jirkova v č. 34, 92 a 99 let. V r. 1790 chodilo do Brodu do školy 10 dívek a 9 hochů, po domech učili sedláci Jiří Lubas z č.18 (z.1817) a Josef Lubas z č.25. Pak syn učitele z Jirkova Hynek Pavlíček po domech za stravu a byt. Po vystavení školy v Jirkově r. 1882, na kterou osada přispěla, chodily děti 80 let tam. R.1900 platilo školné 73 ze 117 žáků. Od r. 1920 platila osada ročně do Jirkova 434 Kčs, r. 1944 tam chodilo 12 žáků obecné školy. Měšťanka byla v Brodě. 

    V obci byla r. 1634 rychta s krčmou u rychtáře v domě. R.1651 ji měl Matěj Balatka č. 10, r. 1677 tu byla též. Kdy byla zřízena hospoda v č. 4 nevím, ale jistě tu byla do r. 1952 přes půl století. V přistavěném sále se hrála i divadla. Starší kulisy koupili v Kamenici. V č. 28 měl r. 1898 Aug. Kotrba a 1903 Fr. Nosek krámek, ale již mezi válkami zanikl a muselo se chodit do Jirkova a Brodu na nákupy. V hospodě bývaly i bály.   

       

    R. 1890 byl založen hasičský spolek a v r. 1902 postavena zděná zbrojnice na návsi. Již r. 1855 byla v osadě kůlna se 4 žebříky. Spolek měl r. 1911 na 32 členů a r. 1942 26 členů. Platily se roční příspěvky. Např. Štěpán Sochor v č. 13 zaplatil v r. 1891-7 na 13,7 zl., Jar. Mrklas č. 13, zeť, 5,6 zl.. Při spolku působili i divadelníci, kteří hráli po domech i v okolí a měli i knihovnu. R. 1910 čítala 120 knih, které půjčovali. Sbor měl stříkačku a nářadí, r. 1960 spojen s Jirkovem.

Zvonice na návsi kolem roku 1970

    Zbrojnice asi r. 1985 přistavěna. R. 1858 vybrali na pohořelé v okolí od 14 lidí ve vsi 12 zl. 58 kr.. Nejvíce dal Josef Sochor č. 6 (3 zl.). Cvičit do Sokola chodili odtud do Jirkova. V Kampeličce v Kamenici mělo úspory 16 členů, dále v Brodě od r. 1934 v Hospodářském družstvu bylo 19 členů. Zaměstnáním osadníků bylo polní hospodářství. Výnosné nebylo, ale na obživu stačilo. Již r. 1687 i dřív, bylo možno si od velkostatku v Bítouchově aj. vzít na výkrm dobytek a zas ho zpět prodat. Usedlosti se rozdělily na půlky a čtvrtky, postavily se na nich domky se stodolami. Jen č. 1, 5 a 6 byly děleny, ale hospodařilo se společně, domky nikdo nepostavil. Jedinou půlkou zůstalo č. 23. Nyní je zde 35 domků, 9 chat, zděné garáže, kravín, stodoly, kolny a dílna. Dvojčísla mají: č. 8/31 a 28/32, č.1, 3, 11, 26 byla postavena jinde, chybí č.17, 22, 24. Celkem je 40 čísel.V r. 1964 byl postaven kravín, r.1961-75 bylo družstvo v Jirkově, pak spojeno se Zásadou (11 obcí) a r. 1993-8 s Kamenicí. Po zániku si pronajal kravín Jar. Kochánek z č. 31, žijící v Jirkově. Po celém hřebenu Střevelských vrchů v délce asi 300 m jsou lomečky po těžbě břidlice, která tu vrcholila kolem r. 1880.

Razítko hasičů ve Střevelné po r. 1911 Těžili ji nájemci se zjednanými dělníky a majitelé z toho neměli valný užitek. Z 11 dolíků jsou 4 zatopené. Voda znemožnila další těžbu. Kámen se vozil do Brodu, užíval se jako krytina. Rozmohlo se tu pokrývačské řemeslo a po staletích byly nahrazeny žitné došky na staveních kamennou krytinou, pak i eternitem, z nouze i térpapírem. První díra s vodou je u chatky ing. Jiřího Sochora, další je Kousalů lom nad chatkou ing. M. Klingera z č. 12, asi 5 m hluboký a s čistou vodou 2 m. Nad č.37 je asi 7 m hluboký a o průměru 30 m největší lom Smrtků. Dne 1.4.1913 tu byla nalezena utopená Anna Kopalová z č.24, nar. 22.11.1894, když se nevrátila domů. Odešla s nápadníkem Halamou z Alšovic. Pak 27.7.1921 se tu utopil její bratranec Jindřich Smrtka z Kamenice č.76 (nar.7.12.1894), účastník války. V jiném suchém lomku, který byl níže v poli, se skrýval za druhé války Klinger z H. Horky a měl tu stříšku. Gestapo udělalo prohlídku ve vsi o žních r. 1942, ale nenašli ho. Starosta Josef Vít z č.13 byl zatčen a 6 týdnů vyslýchán v Jičíně, odkud se vrátil šťasten pěšky. Osada mívala osadního starostu a dva zástupce v radě. Starosta celé obce mohl být i mimo Hr. Horku. Nikdy zde nebyl průmysl, protože tu chyběla vodní energie. Z řemesel to byli ševci, truhláři, krejčí, zedníci, pokrývači aj. Pletly se koše, košťata, Václav Jirák č.25 dělával žebříky, štěpil stromy. Podomácku se dělalo se sklem, naposledy návlek koralí. Státní zaměstnanci na dráze, listonoš, zaměstnanci textilky v Brodě aj. práce živily bezzemky. Někteří lidé se usadili v Brodě (viz kniha cizích příslušníků v Brodě r. 1888 - 1915). 

Počet obyvatel Střevelné od r. 1651

    Počty zvířat: r. 1654 měla ves 6 volských potahů, 16 krav a 6 jalovic. R.1713 mohou chovat 6 volů a 8 krav, r. 1722 8 volů, 10 krav, 1 jalovici, 6 koz. R. 1900 drželi rolníci 47 ks hovězího, (z toho 35 krav a 2 tažné voly), 2 prasata, 24 koz, 2 úly včel a 161 slepic. R.1910 už 4 koně, 5 prasat, 30 koz, 49 ks hovězího (l vůl), 4 včelstva a 191 slepic. Slepic bylo asi o třetinu víc, nepřiznávaly se všechny, neb často některá zahynula. Koně měl již kol r. 1840 v č. 6 Josef Sochor, pak Koňák - sváželi břidlici a povozničili. Nyní je zde 18 kousků hovězího v kravíně a pár slepic a králíků. Při číslování r. 1770 tu bylo 13 domků, r. 1910 už 30 ( jen č. 17 chybělo). Výnosy obilí a sena je možno najít v příloze v zem. katastrech a dávky (daně) vrchnosti zase v urbářích. R.1633 platila celá rychta ročně do katolické fary v Brodě 2 korce a 2 čtvrtě (po 15 l) žita a 1 z1. 30 krejc. koledy. R.1842 jen ze Střevelné byl letník faráři 5 zl. 14 3/4 krejcaru ročně. Za dobu 10 let obou svět. válek venkov podržel města a národ uchránil před hladem. Mlynář Drda z Jirkova na to doplatil životem (mlel lidem i bez povolení). Paní Kubáčková z č. 22 za druhé války nosila tajně do dvou sklepů od č. 1 pod č. 30 chléb dvěma uprchlíkům z koncentráku, kteří si tam pro něj z lesa chodili asi r. 1942. Také ve stodole od č. 12 se skrývali jeden čas uprchlíci. Příjem obce po r. 1920 byl na daních 1000 Kčs a na přirážkách 400 Kčs. R. 1920 byl osadním starostou Fr. Nosek, pak Josef Bareš, V. Kvíčala, Josef Hádek č. 20. R. 1939 starostou Hr. Horky zvolen Josef Vít z č. 13. Tolik stručně o vsi, dále pak o topografii - majitelích domků a rodů v osadě rozvětvených.

 
Poslední úpravy: červenec, 2012              milan.cmelik@atlas.cz